Ostropestřec mariánský

Přispívá:

Jeden ze způsobů užívání ostropestřce mariánského je vaření čaje z roztlučených plodů rostliny. Roztlučení plodu zaručuje dostatečné vyluhování obsahových látek a zalití plodů se doporučuje za studena, jelikož horkem dochází k rozpadu účinných látek.

Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU

---

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) 

• Normální trávení a funkce jater, pročištění
• Antioxidant
• Normální hladina cukru v krvi
• Normální činnost srdce
• Přirozená obranyschopnost - odolnost

Navíc mají obsahové látky snižovat periferní plasmatické koncentrace cukru, přispívat k normální činnosti srdce u některých patologických stavů a obecně by měly podporovat funkci a stav kardiovaskulárního systému. Trávicí trakt by měl být těmito látkami očišťován a zdá se, že mají obsahové látky ostropestřce mírný laxativní účinek

• Jaterní obtíže
  Schopnost přispívat k normální činnosti jater
• Čištění těla a podpora trávení
  Obsahové látky semen ostropestřce k podpoře trávení, očistné funkci jater (přírodní detox), k pročištění trávicího traktu.  

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...

---

Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala na jejich léčivé účinky či mohla jen vzbudit dojem zdravotního nebo léčebného účinku bylin, vitálních hub. Ony bylinky a houby se používají stovky let a pomohly miliónům lidí. Nesmíme již uvádět ani vědecké výzkumy s prokázanými účinky bylin, hub, pokud se nejedná o farmaceutickou firmou registrovaný lék. Původní informativní texty jsme tedy přizpůsobili platné legislativě. U produktů mnoho informací nenajdete, neboť nesmíme ani uvádět či propojovat pro více informací dostupné zdroje ... 

Botanický popis

Obyčejný bodlák s neobyčejnými vlastnostmi. Ostropestřec mariánský je jednoletá nebo dvouletá bylina s kůlovým kořenem, chudě větvenou lodyhou, dosahující až 2 metrů výšky. Šířka na bázi rostliny může dosahovat 160 centimetrů. Lodyha ostropestřce je zaobleně hranatá a s bílou dření. Listy jsou v přízemní růžici až 40 cm dlouhé, pak jsou listy přisedlé, výše postavené jsou poloobjímavé, obvejčité, tvarem jsou kopinaté, poskládány jsou peřenolaločnatě s drobně ostnitými okraji. Úbory jsou jednotlivé, velké 3-7 cm, zákrov se skládá z nepravidelně ostnitých listenů. Květy jsou červenofialové, asi 4 cm dlouhé, s bílou korunní trubkou a objevují se od června do srpna na severní polokouli a od prosince do února na jižní polokouli. Plodem je několik milimetrů dlouhá, zploštělá, lesklá nažka s opadavým chmýrem. Pokud je ostropestřec jednoletka, na jaře vypučí trsem bodlinatých listů s bílými žilkami. Poté se zhruba koncem června objevují na lodyhách purpurově červená květenství, z nichž se koncem léta vyvíjejí plody. Plod se následně sklízí.

Původ a rozšíření

Ostropestřec mariánských pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří, Malé Asie a Kanárských ostrovů. Jahn a Schoenfelder stanovují domovinu rostliny na horské oblasti Kréty a Řecka. Z jiného zdroje pochází teorie, že ostropestřec mariánský má domovinu na pobřeží jihovýchodní Anglie. Rostlina se dnes vyskytuje daleko od jeho obou potencionálních domovů, od Severní Ameriky, přes Austrálii a Nový Zéland, kde je rostlina považována za invazivní plevel, až po Írán a střední Asii. Do střední Evropy se tak rostlina zřejmě rozšířila sekundárně a zdomácněla zde. Pro farmaceutický průmysl se dnes rostlina pěstuje v Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku, Číně, Argentině, ale také v České republice.

Obsahové látky

Nejvýznamnější a biologicky nejúčinnější obsahovou látkou ostropestřce mariánského je silymarin, který je v semenech rostliny obsažen ze 4-6%. Pro lepší představu, silymarin vlastně není jedna chemická látka, ale jedná se o celkem komplexní směs polyfenolických molekul včetně sedmi chemicky příbuzných flavolignanů (konkrétně se jedná o silydianin, isosilybin A a B, silybin A a B, silychristin a isosilychristin) a jednoho flavonoidu (taxifolin). Někdy se v literatuře můžeme setkat se silibininem, což je částečně čištěná frakce silymarinu obsahující směs dvou diastereoisomerů, silybinu A a silybinu B, ve vyváženém poměru 1:1. Nažky obsahují až 35% s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin (linolová, olejová, linoleová a arachidonová) a nízkým podílem nasycených mastných kyselin (stearová, palmitová, kapronová). Další obsahové látky jsou silice, slizotvorné látky a bílkoviny.

Tradiční dávkování

Jednou z forem léčby je konzumace drcených semen, plodu. Přímou konzumací semen se totiž efektivně vstřebávají účinné látky. Nejvhodnější jsou nadrcená semena, která nepřišla do kontaktu s kovy a nebyla vystavena vyšším teplotám než 80 °C. Takto se semena ostropestřce podávají v množství 3-4 gramů 3-4x denně nalačno, tedy zhruba 2 hodiny po jídle nebo 30 minut před jídlem. Ve formě čaje se používá dostatečné množství semen (kolem 4 gramů) a může se zalévat vodou s teplotou asi 80 °C. Směs se může nechat louhovat 15 minut a poté se popíjí několikrát denně. Jinde se doporučuje podat až lžíci semen, 15 minut mírně vařit na ohni a po vychladnutí popíjet. Nadrcená semena se mohou vařit pouhých 5 minut, jelikož se obsahové látky nacházejí pod slupkou a voda k nim má přímý přístup.

---