Jak předcházet stresu?

V dnešní době trpí stresem skoro každý třetí člověk. Jenže právě stres patří mezi vlivy, které zásadním způsobem  svými mechanismy zasahuje naši DNA a tím i naše zdraví a duševní pohodu ...

Co je to stres a jak se projevuje? 

Stres je přirozená reakce těla na zátěžovou situaci, která aktivuje tzv. "boj nebo útěk" mechanismus. Krátkodobý stres může být prospěšný, protože zvyšuje bdělost a výkon, ale dlouhodobý (chronický) stres může mít negativní dopad na fyzické i psychické zdraví. Stres je přirozenou reakcí na nadměrné fyzické a psychické nároky. Patří k našemu životu. Problém nastává ve chvíli, kdy ho přestanete zvládat. To se může projevit třeba nespavostí, bolestí hlavy, ale i žaludku a dalšími zdravotními potížemi.

Stres přijde, stres odejde ... 

Není pravda, že stres na nás působí negativně pouze v okamžiku, kdy ho prožíváme. Naopak v našem těle působí změny na úrovni DNA, z nichž mnohé přetrvávají i poté, co stresové období pominulo. Na jednu stranu je pravda, že stres z blížící se uzávěrky dokáže člověka vybičovat k nadlidským výkonům. Pár dnů před odevzdání práce najednou vzroste pozornost, kreativita i motivace. Jenže je rozdíl, když člověk podobné vzepjetí absolvuje maximálně jednou do měsíce, a když pracovní stres zažívá prakticky neustále. Výzkumy totiž jednoznačně ukazují, že chronický stres v práci snižuje motivaci i pracovní výkonnost a zvyšuje riziko syndromu vyhoření.

Když to zvládnu já, ty musíš taky

Podobné věty často slýchají lidé s nízkou odolností vůči stresu. Jenže právě odolnost vůči stresové zátěži je věc velmi individuální a její základy jsou často položeny už v ranném dětství. Nedostatek mateřské lásky a pozornosti se může projevit již v podílu stresu ve škole. U nás to pochopitelně funguje podobně, což mimochodem vysvětluje, proč jsou lidé, kteří v dětství trpěli emočním strádáním, ať už z důvodu nedostatku rodičovské lásky či třeba vyloučení z kolektivu, mnohem náchylnější ke vzniku depresí, úzkostí, závislostí, ale i srdečně cévních chorob.

Na přístupu a motivaci nezáleží

Některé výzkumy ukazují, že hodně záleží na tom, jestli jsme pasivní „obětí“ stresu, nebo ho naopak podstupujeme dobrovolně. Typickým příkladem je sportovní trénink. Vysoká intenzita zátěže je totiž na jedné straně typickou ukázkou stresujícího podnětu, pokud ji ale podstupujeme dobrovolně a s jasnou motivací, tak na rozdíl od jiných typů stresujících podnětů nezpůsobuje negativní změny v našem myšlení.

Alkohol uleví

Je pravda, že když si člověk dá pár skleniček, problémy se náhle zdají vzdálenější. Ve skutečnosti ale alkohol od stresové zátěže neulevuje vůbec. Naopak si zaděláváme na problém, protože kombinace negativních zdravotních účinků stresu a alkoholu dokáže v těle nadělat pořádnou paseku. A pokud si navíc zvykneme sahat po alkoholu při každé stresové zátěži, snižujeme svou schopnost se se stresem vyrovnávat přirozenými mechanismy.
Stejně tak nepomůže marihuana ani jiné drogy, které způsobují závislost. Bezprostředně po jejím užití sice příznaky stresu mizí, po odeznění jejího efektu se ale dostaví zvýšená úzkost. Dobrou volbou nejsou ani stimulanty, po kterých lidé často sahají v okamžiku, kdy potřebují zvládat nápor práce. Kromě vysokého rizika vzniku závislosti zde opět klesá přirozená schopnost organismus stres zvládnout.

Projevy stresu

1. Kardiovaskulární systém
   Zrychlený tep (palpitace), zvýšený krevní tlak, pocit tlaku na hrudi nebo bolest na hrudi.
2. Dýchací systém
   Zrychlené nebo mělké dýchání, pocit dušnosti.
3. Trávící trakt
   Bolest břicha, nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa, pálení žáhy nebo reflux.
4. Imunitní systém
   Zvýšená náchylnost k infekcím a dlouhodobé zhoršení hojení ran.
5. Muskuloskeletární systém
   Napětí svalů, bolesti zad, šíje nebo hlavy, třes nebo pocit neklidu.
6. U psychických projevů úzkosti
   Nadměrné obavy, nervozita nebo pocit neklidu.

Psychické projevy stresu jsou při náladovosti, výbuchu hněvu, frustraci nebo pláč bez zjevné příčiny. Sníží se i koncentrace a vznikají problémy se soustředěním, zapomínání a mentální únava. Probíhají změny ve spánku a to nespavost nebo časté probouzení, přespanost jako forma úniku.

U Behaviorálních projevů začínají změny chování zneužíváním alkoholu, kouření, užívání léků nebo drog, přejídání nebo ztráta chuti k jídlu, sociální izolace nebo zvýšená závislost na druhých.

Vznikají problémy s efektivitou: snížená pracovní výkonnost, prokrastinace nebo impulzivní rozhodování.

Dlouhodobé následky chronického stresu mohou vést k vážným zdravotním problémům jako psychosomatická onemocnění: hypertenze (vysoký krevní tlak), žaludeční vředy, syndrom dráždivého tračníku. Dále psychická onemocnění jako deprese, generalizovaná úzkostná porucha a vyhoření. Mohou vzniknout i metabolické změny jako zvýšená hladina kortizolu, která vede k přibývání na váze, inzulínové rezistence, cukrovce. U kardiovaskulárních chorob se projevuje zvýšené riziko infarktu a mrtvice.

Každý člověk vnímá stres jinak. Někteří mohou reagovat fyzickými projevy (bolest hlavy, nevolnost), zatímco jiní psychickými (úzkost, podrážděnost). Důležité je rozpoznat, co stres vyvolává a podniknout kroky k jeho zvládnutí.

Pokud chcete vědět více o programu přírodní cestou ZDE ...

Stres - Co může pomoci?

Poměrně účinným pomocníkem při zvládání stresu je pravidelný pohyb. Sice neplatí často opakované tvrzení, že se při pohybu vylučují endorfiny, zato ale dochází v mozku k produkci látky jménem norepinerfrin, která tomuto orgánu pomáhá se vypořádat se stresem. Při fyzické zátěži přiměřené intenzity dochází také k omezení produkce stresových hormonů kortizolu a adrenalinu a zlepšení mentální výkonnosti a paměti.

Velmi efektivní i je pravidelná meditace, která působí přesně opačnými mechanismy než stres. Zklidňuje, navozuje relaxaci, snižuje hladiny stresových hormonů a pomáhá zmírnit negativní účinky stresu na tělo.

Přírodní pomoc při obdobích zvýšeného stresu nabízejí také adaptogeny, látky, které zvyšují přirozenou odolnost vůči stresu. Vhodnou volbou je rhodiola, která kromě protistresového působení též zvyšuje mentální i fyzickou výkonnost, působí protidepresivně a harmonizuje hormonální systém. Dobrou volbou je i suma, která rovněž zvyšuje protistresovou odolnost a působí proti depresím a úzkostem. Účinným pomocníkem při stresu a úzkosti je i hořčík, který je též možno užívat v kombinaci s rhodiolou.

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem ...