K čemu slouží kolostrum?

Po narození potřebuje dítě překonat přechod do nového a více rizikového prostředí. K tomu slouží právě kolostrum, které se tvoří k podpoře novorozence v poporodním období v rozsahu 0 -12 hodin ...

Hranice mezi kolostrem a následně mlékem je velmi tenká a pro běžného spotřebitele velmi těžce rozpoznatelná.

Co je kolostrum?

Kolostrum je hustá, až gelovitá žlutá tekutina, která je vylučována z mléčné žlázy všech matek savců. V prvních hodinách po porodu potřebují být všechna mláďata dostatečně vybavena imunitou, kterou získávají právě z kolostra.
Mezi 12. až 48. hodinou po porodu již nemluvíme o kolostru, ale o tzv. předmléku.
O mléku jako takovém můžeme hovořit až po 48 hodinách. Tyto látky nezmizí úplně, proto je pro další krmení mléko nezbytnou potravinou. Mléko není nápoj, ale absolutní potravina. Novorozenec nepotřebuje v prvních měsících nic jiného. Kolostrum spolu s mlékem matek a jejich časová návaznost není náhodná, ale přírodou velmi precizně promyšlená.
Kolostrum je bohaté na proteiny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky, bílkoviny, růstové faktory a další výživné látky, které hrají velmi výraznou roli v imunitním systému.

Mléko a kolostrum

Po narození potřebuje dítě překonat přechod do nového a více rizikového prostředí. K tomu slouží právě kolostrum, které se tvoří k podpoře novorozence v poporodním období v rozsahu 0–12 hodin. Kolostrum zásobuje ještě nevyvinuté tělo novorozence pomocí faktorů k urychlení růstu a faktorů pro stavbu a stimulaci imunitního systému.

PRP, neboli na prolin bohaté polypeptidy jsou imunitní signalizační peptidy v kolostru a v krevní plazmě. Nalézt je můžeme také jako colostrinin, CLN, transfer faktor, imunitní faktor nebo peptidy. PRP jsou přírodní imunitní modulátory, které tlumí hyperaktivitu imunitního systému, jako je například alergie, astma a autoimunitní choroby.

PRP jsou nejdůležitější látkou v kolostru.

Co jsou imunoglobuliny?

Jsou známy jako protilátky sloužící v imunitním systému pro identifikaci antigenů a neutralizaci cizích objektů v těle, například bakterie, plísně a viry. Zatím známe pět imunoglobulinů.

•  IgG imunoglobulin 
  Je nejčastěji se vyskytující imunoglobulin, který je přítomen v krvi i v tkáňovém moku. Identifikuje a chrání tělo před patogeny jako jsou bakterie, viry
  a plísně. Je to jediný izotyp, který je schopen procházet placentou a chránit plod v těhotenství před choroboplodnými zárodky, než se u dítěte vytvoří vlastní imunitní systém. Váže se na výše zmiňované patogeny a společně se souborem imunitních proteinů je dokáže zničit.
  
• IgA imunoglobulin
  Poskytuje ochranu proti mikrobům, které se rozmnožují v tělesných sekretech. Proniká do trávicího traktu, nachází se v mléku, slzách a slinách. Je to protilátka, která pomáhá bojovat proti patogenům, které se dostaly na vnější nebo i vnitřní povrch těla.
  
• IgM imunoglobulin 
  Je první protilátka objevující se v počátečním „útoku“ patogenů. Představuje dominantní třídu imunoglobulinů v první imunitní odpovědi.
  
• IgE imunoglobilin 
  Hraje důležitou roli v alergických reakcích a pomáhá v reakci na parazity v trávicím ústrojí.
  
• IgD iminoglobulin 
  Slouží k aktivaci buněčné imunity.

Růstové a další faktory

• Laktoferiny
  Jedna z antimikrobiálních složek imunitního systému, která pomáhá v boji proti bakteriím a plísním a působí jako přírodní protizánětlivé látky.
• Enzymy
  Jednoduché či složené proteiny urychlující základní chemickou aktivitu buněk, řídí tak většinu biochemických procesů.
• Cytokiny
  Skupina signálních proteinů, které svou aktivitou s předstihem informují imunitní systém a aktivují jeho činnost.
• Glykoproteiny
  Hrají velmi důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Pomáhají imunitním a růstovým faktorům přežít průchod trávicím ústrojím.
• Transferiny
  Na železo vázané glykoproteiny, které regulují hladinu volného železa v biologických tekutinách.
• Laktalbuminy
  Ve vodě rozpustné proteiny, které se běžně nacházejí v mléku.
• Lysozymy
  Enzymy podporující imunitní systém tím, že narušují stěny buněk patogenních bakterií.
• Růstové faktory obsažené v kolostru
  Epidermální růstový faktor (EGF) hraje důležitou roli v regulaci buněčného růstu. Fibroblastové růstové faktory (FGF) se podílejí na růstu nových krevních cév a hojení ran. Růstový faktor na bázi inzulinu (IGF-1) je protein důležitý ve vývoji v dětství a má anabolický efekt u dospělých. Růstový faktor krevních destiček (PDGF) je jedním z mnoha proteinů, které regulují buněčný růst a dělení, zvláště důležitý v tvorbě krevních cév.
• Transformační růstové faktory (TGF) jsou další látky v kolostru
  TGF-alfa indukuje epiteliální vývoj tkáně. Mezi funkce epiteliálních buněk patří sekrece, selektivní absorpce, ochrana aj. TGF-beta hraje klíčovou roli v regeneraci tkání. Existuje mnoho výrobků pojmenovaných „kolostrum“, které však již kolostrem být nemusí a může se jednat i o výrobek například ze sušeného mléka. Stejně jako v reálném životě je na trhu vedle kolostra vysoké kvality s prokázanou účinností na tělesné zdraví mnoho nekvalitních výrobků, jejichž původ je nejasný a účinnost na naše zdraví je prakticky zanedbatelná.

Hranice mezi kolostrem a následně mlékem je velmi tenká a pro běžného spotřebitele velmi těžce rozpoznatelná.

Jak rozpoznat kvalitní kolostrum?

• PRP: Minimální hodnota by měla být 4 %, nižší PRP vyžaduje vyšší dávkování.
• IgG: V tomto případě je důležité pro koho je určeno, děti by měly dostat minimálně 35 %, dospělým stačí 25 %, nižší hodnota pro dospělé by měla být kompenzována vyšší hodnotou PRP.
• IgA, IgM: IgA by nemělo klesnout pod 0,8 % a IgM pod 0,5 %, ale platí čím vyšší, tím lepší.
• Laktoferin: Tato velmi důležitá látka by měla být minimálně 0,7 % (zdroj Zdraví bez limitu).