Kolostrum
Po narození potřebuje dítě překonat přechod do nového a více rizikového prostředí. K tomu slouží právě kolostrum, které se tvoří k podpoře novorozence v poporodním období v rozsahu 0 -12 hodin ...
Hranice mezi kolostrem a následně mlékem je velmi tenká a pro běžného spotřebitele velmi těžce rozpoznatelná.
Co je kolostrum?
Kolostrum je hustá, až gelovitá žlutá tekutina, která je vylučována z mléčné žlázy všech matek savců.
V prvních hodinách po porodu potřebují být všechna mláďata dostatečně vybavena imunitou, kterou získávají
právě z kolostra.
Mezi 12. až 48. hodinou po porodu již nemluvíme o kolostru, ale o tzv. předmléku.
O mléku jako takovém můžeme hovořit až po 48 hodinách. Tyto látky nezmizí úplně, proto je pro další krmení
mléko nezbytnou potravinou. Mléko není nápoj, ale absolutní potravina. Novorozenec nepotřebuje v prvních
měsících nic jiného. Kolostrum spolu s mlékem matek a jejich časová návaznost není náhodná, ale přírodou
velmi precizně promyšlená.
Kolostrum je bohaté na proteiny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky, bílkoviny, růstové faktory
a další výživné látky, které hrají velmi výraznou roli v imunitním systému.
Mléko a kolostrum
Po narození potřebuje dítě překonat přechod do nového a více rizikového prostředí. K tomu slouží právě
kolostrum, které se tvoří k podpoře novorozence v poporodním období v rozsahu 0–12 hodin. Kolostrum zásobuje
ještě nevyvinuté tělo novorozence pomocí faktorů k urychlení růstu a faktorů pro stavbu a stimulaci
imunitního systému.
PRP, neboli na prolin bohaté polypeptidy jsou imunitní signalizační peptidy v kolostru
a v krevní plazmě. Nalézt je můžeme také jako colostrinin, CLN, transfer faktor, imunitní faktor nebo
peptidy. PRP jsou přírodní imunitní modulátory, které tlumí hyperaktivitu imunitního
systému, jako je například alergie, astma a autoimunitní
choroby.
PRP jsou nejdůležitější látkou v kolostru.
Co jsou imunoglobuliny?
Jsou známy jako protilátky sloužící v imunitním systému pro identifikaci antigenů a neutralizaci
cizích objektů v těle, například bakterie, plísně a viry. Zatím známe pět imunoglobulinů.
-
IgG imunoglobulin
Je nejčastěji se vyskytující imunoglobulin, který je přítomen v krvi i v tkáňovém moku. Identifikuje
a chrání tělo před patogeny jako jsou bakterie, viry
a plísně. Je to jediný izotyp, který je schopen procházet placentou a chránit
plod v těhotenství před choroboplodnými zárodky, než se u dítěte vytvoří vlastní imunitní systém. Váže
se na výše zmiňované patogeny a společně se souborem imunitních proteinů je dokáže zničit.
-
IgA imunoglobulin
Poskytuje ochranu proti mikrobům, které se rozmnožují v tělesných sekretech.
Proniká do trávicího traktu, nachází se v mléku, slzách a slinách. Je to protilátka, která pomáhá bojovat
proti patogenům, které se dostaly na vnější nebo i vnitřní povrch těla.
-
IgM imunoglobulin
Je první protilátka objevující se v počátečním „útoku“ patogenů. Představuje
dominantní třídu imunoglobulinů v první imunitní odpovědi.
-
IgE imunoglobilin
Hraje důležitou roli v alergických reakcích a pomáhá v reakci na parazity v trávicím ústrojí.
-
IgD iminoglobulin
Slouží k aktivaci buněčné imunity.
Růstové a další faktory
-
Laktoferiny
Jedna z antimikrobiálních složek imunitního systému, která pomáhá v boji proti bakteriím
a plísním a působí jako přírodní protizánětlivé látky.
-
Enzymy
Jednoduché či složené proteiny urychlující základní chemickou aktivitu buněk, řídí tak většinu biochemických
procesů.
-
Cytokiny
Skupina signálních proteinů, které svou aktivitou s předstihem informují imunitní
systém a aktivují jeho činnost.
-
Glykoproteiny
Hrají velmi důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Pomáhají imunitním a růstovým faktorům
přežít průchod trávicím ústrojím.
-
Transferiny
Na železo vázané glykoproteiny, které regulují hladinu volného železa v biologických tekutinách.
-
Laktalbuminy
Ve vodě rozpustné proteiny, které se běžně nacházejí v mléku.
-
Lysozymy
Enzymy podporující imunitní systém tím, že narušují stěny buněk patogenních bakterií.
-
Růstové faktory obsažené v kolostru
Epidermální růstový faktor (EGF) hraje důležitou roli v regulaci buněčného růstu. Fibroblastové
růstové faktory (FGF) se podílejí na růstu nových krevních cév a hojení ran. Růstový faktor na bázi inzulinu
(IGF-1) je protein důležitý ve vývoji v dětství a má anabolický efekt u dospělých. Růstový faktor krevních
destiček (PDGF) je jedním z mnoha proteinů, které regulují buněčný růst a dělení, zvláště důležitý v tvorbě
krevních cév.
-
Transformační růstové faktory (TGF) jsou další látky v kolostru
TGF-alfa indukuje epiteliální vývoj tkáně. Mezi funkce epiteliálních buněk patří sekrece, selektivní absorpce,
ochrana aj. TGF-beta hraje klíčovou roli v regeneraci tkání. Existuje mnoho výrobků pojmenovaných „kolostrum“,
které však již kolostrem být nemusí a může se jednat i o výrobek například ze sušeného mléka. Stejně jako
v reálném životě je na trhu vedle kolostra vysoké kvality s prokázanou účinností na tělesné zdraví mnoho
nekvalitních výrobků, jejichž původ je nejasný a účinnost na naše zdraví je prakticky zanedbatelná.
Hranice mezi kolostrem a následně mlékem je velmi tenká a pro běžného spotřebitele velmi těžce rozpoznatelná.
Jak rozpoznat kvalitní kolostrum?
-
PRP: Minimální hodnota by měla být 4 %, nižší PRP vyžaduje vyšší dávkování.
-
IgG: V tomto případě je důležité pro koho je určeno, děti by měly dostat minimálně 35 %, dospělým stačí
25 %, nižší hodnota pro dospělé by měla být kompenzována vyšší hodnotou PRP.
-
IgA, IgM: IgA by nemělo klesnout pod 0,8 % a IgM pod 0,5 %, ale platí čím vyšší, tím lepší.
-
Laktoferin: Tato velmi důležitá látka by měla být minimálně 0,7 % (zdroj Zdraví bez limitu).