Chytře na menopauzu

„To musí být super, nemít menstruaci a neřešit antikoncepci,“ pomyslí si nejedna mladá žena při zmínce o menopauze. Skutečnost je ale mnohem méně růžová ...

Obtíže při menopauze

V souvislosti s menopauzou totiž zároveň zrychluje stárnutí, zpomaluje metabolismus, vyskytují se nepříjemné návaly horka či psychické potíže, a navíc stoupá riziko řady onemocnění. Naštěstí ale existují možnosti, jak si toto období života udělat příjemnější.

Většinou se to stane kolem padesátky, u méně šťastných žen už krátce po čtyřicítce: vaječníky, které doposud uvolňovaly každý měsíc jedno zralé vajíčko a k tomu bez přestání chrlily do těla hormony, najednou začnou ukončovat činnost. Absence vajíček pochopitelně znamená neplodnost, ještě mnohem větší důsledky má ovšem fakt, že už vaječníky neprodukují ani pohlavní hormony. Doslova celému tělu totiž chybí zejména hormon estrogen.

Estrogen: elixír mládí a síly

Estrogen vlastně není jediný hormon. Tento název se používá pro skupinu steroidních hormonů produkovaných vaječníky, mezi nimiž převládá estradiol. A vlastně ani neplatí, že by byl vytvářen pouze ve vaječnících – produkují ho také nadledviny a tuková tkáň, a z tohoto důvodu se vyskytuje i u mužů, u nichž jsou nízké(!) hladiny tohoto hormonu potřebné například pro dozrávání spermií či erekci. Produkce vaječníky ale výrazně převládá.

Jak vlastně estrogen v těle funguje?

Jako i ostatní hormony, i on má epigenetické účinky. Nejprve se naváže na specifické buněčné receptory a následně ovlivňuje transkripci čili přepis různých genů v naší DNA. Když tedy k navázání estrogenu na tyto receptory nedojde, některé geny v DNA zůstávají vypnuté.

Estrogen je v první řadě pohlavní hormon, a proto se receptory pro něj nacházejí především v pohlavních orgánech a dalších částí těla souvisejících s rozmnožováním (třeba v mléčných žlázách). Když ho tedy vaječníky přestanou produkovat, ovlivní to především reprodukční a sexuální funkce: žena se stává neplodnou, ustává menstruační cyklus.
Estrogenové receptory ovšem najdeme i v celé řadě dalších orgánů a tkáních: v kardiovaskulárním systému, mozku, tukové tkáni, kostech, játrech, střevech, imunitním systému… A v okamžiku, kdy činnost vaječníků ustává, je ovlivněna i funkce všech těchto orgánů. A bohužel vesměs k horšímu.

Pro menopauzu jsou proto typické nejen známé nepříjemné projevy, jako jsou třeba návaly horka, zároveň ale výrazně roste riziko vzniku řady nemocí a obtíží – například kardiovaskulárních chorob, osteoporózy či psychických onemocnění (depresí a úzkosti). Mnoho žen začne přibývat na váze, ztrácí svalovou hmotu a sílu… V tomto období se rovněž zvyšuje míra negativních epigenetických změn a tzv. senescence. V okamžiku nástupu menopauzy se proto výrazně urychluje stárnutí, a to v průměru o 6 %.

Hormonální léčba? Raději ne?

Na první zamyšlení se nabízí jednoduché řešení: když tělu chybí estrogen, tak mu ho dodáme zvenčí. Jenže tzv. hormonální substituční terapie se bohužel ukazuje jako nepříliš vhodné řešení – nepříjemné symptomy menopauzy sice sníží, ale zároveň zvýší riziko rakoviny prsu a endometria, ale i riziko trombózy a mozkové mrtvice. A to asi nikdo nechce.

Co tedy s tím?

Klasická medicína už dnes nabízí řadu preparátů, které jsou schopny „nakrmit“ hladovějící estrogenové receptory s mnohem nižšími vedlejšími účinky, a intenzivně pracuje na vývoji dalších. My se ale podíváme na to, co nabízí příroda, konkrétně rostlinná říše. Řada rostlin a jejich plodů totiž nabízí látky označované jako fytoestrogeny. Jejich molekuly jsou podobné estrogenu, a jsou proto schopné se vázat na estrogenové receptory. A ty následně ovlivňují děje uvnitř buněk podobně, jako by na ně byl navázán skutečný estrogen.

Potíže související s menopauzou

Ještě než se pustíme do přehledu potíží souvisejících s menopauzou a jejich řešení, je třeba ještě říci, že neexistuje jen jediný estrogenový receptor, ale naopak je jich více typů ...

Nervová soustava

Estrogen reguluje tvorbu serotoninu, a zároveň ovlivňuje funkci receptorů, na které se serotonin váže. Důsledkem je vyšší výskyt psychických potíží v menopauze, zejména depresí a úzkostí, ale kognitivních problémů a také zvýšené riziko Alzheimerovy choroby.

Platí přitom, že aktivace receptorů ERα má převážně neuroprotektivní účinek, tj. chrání nervové buňky, a to zejména proti hromadění beta-amyloidu, což je typický projev Alzheimerovy choroby. Naopak aktivace ERß způsobuje zlepšení paměti a schopnosti učení, a to jak u žen v menopauze, tak i u mužů. Ano, i muži totiž mají estrogenové receptory, a to jak v pohlavních orgánech, tak i ve zbytku těla včetně mozku.

Srdce a cévy

V kardiovaskulárním systému se estrogenové receptory vyskytují hojně, a proto jsou také ženy v plodném věku poměrně efektivně chráněny proti srdečně cévním onemocněním. V okamžiku nástupu menopauzy ale tato výhoda mizí a riziko těchto chorob výrazně roste.

V endotelu (vnitřní výstelce cév) je hojnost zejména ERα, které podporují například opravy poškození endotelu nebo pružnost cév. ERß pak výrazně zvyšuje produkci oxidu dusnatého, který způsobuje roztažení cév a umožňuje tak lepší prokrvení všech tkání těla.

Osteoporóza

V menopauze začíná vlivem deficitu estrogenu převládat kostní resorpce nad výstavbou kostní hmoty, což má za následek zvýšené riziko osteoporózy. V kostech jsou přítomny oba typy receptorů, zdá se ale, že aktivace ERα jejich pevnost ovlivňují efektivněji.

Obezita, cukrovka, játra

Nedostatek estrogenu negativně ovlivňuje i řadu metabolických pochodů (estrogenové receptory se ostatně nacházejí i v tukové tkáni), a kvůli tomu zvyšuje riziko přibývání na váze, diabetu II. typu a zhoršené funkce jater. Ve všech těchto oblastech je přitom důležitější aktivace ERß.

Nádorové obtíže 

S estrogeny bývá nejčastěji dávána do souvislosti již zmiňovaná rakovina prsu a dělohy. Zde platí, že zatímco receptory ERα působí spíše pronádorově, tj. například podporují proliferaci (rychlé množení buněk), ERß naopak proliferaci potlačují.

Estrogenové receptory ovšem hrají roli i při vzniku dalších typů nádorů – u většiny fungují podobně jako u rakoviny prsu (tedy že ERß působí proti proliferaci), u některých je ale jejich role složitější.

Sportovní výkonnost

Estrogen patří mezi anabolické hormony – je sice mnohem méně účinný než mužský testosteron, přesto je jeho úbytek v menopauze provázen úbytkem svalové hmoty i svalové síly a také změnami ve složení svalů (zejména ve smyslu úbytku tzv. rychlých svalových vláken).

Urogenitální trakt

U žen v menopauze nejen ustávají rozmnožovací funkce, ale dějí se i další změny v oblasti pohlavního a vylučovacího systému. Celá oblast atrofuje, někdy se objevuje inkontinence, klesá zájem o sex, a dokonce i výrazně stoupá výskyt recidivujících močových infekcí.

Živiny a byliny

Jak už jsme zmínili, nejdůležitějším pomocníkem při zvládání menopauzy jsou fytoestrogeny, které jsou schopny se vázat na „hladovějící“ estrogenové receptory. Sice ne tako ochotně, jako estrogen, ale přesto dostatečně na to, aby dokázaly snížit výskyt řady nepříjemných příznaků a zdravotních rizik.

Z názvu „fytoestrogeny“ je jasné, že se tyto látky vyskytují především v rostlinách. Ženy v menopauze by proto měly do jídelníčku zařazovat co nejpestřejší spektrum rostlinných potravin. Bohatým zdrojem fytoestrogenů jsou například ořechy a semena (zvláště lněné a slunečnicové semínko nebo mandle), řada druhů ovoce (granátové jablko, hroznové víno, jablka, jahody…), luštěniny, mladé výhonky a klíčky, olivový olej, káva či pivo.

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem ...

Tato internetová stránka je koncipována pouze pro výukový vzdělávací program našich kurzů.