Latinský název: Dipsacus fullonum
Lidové názvy: Štětečka, Venušin kalíšek, teazle, wilde Karde
Sbíraná část: nať, kořen
Účinně napomáhá při:
Štětka se v historii široce používala při zpracování vláken jako přírodní hřeben k očišťování vlny.Tradičně
byly rostliny podávány zevně při drobných poraněních, při fistulích a rakovinných výrůstcích.
Přírodní prostředek nejen proti borelióze!
-
Borelióza a herpes
Obsahové látky štětky lesní pomáhají při borelióze a virových infekcích (herpes). Analýzy dosud prokázaly
přítomnost 23 aktivních derivátů a jejich bakteriostatické účinky. Závažným problémem je nedostatečná
nebo problematická antibiotická léčba infekcí Borrelia Sp. V tom tkví výhoda bylinné léčby štětkou lesní,
která je považována za lépe snášenou a zároveň efektivní! Obsahové látky ve štětce lesní se jeví
jako cesta k vytvoření přírodního léčiva proti borelióze.
Pro více info ZDE
Lidová medicína
Štětka se používá zevně i vnitřně:
-
Zevně se podávají obklady nebo se připravují koupele
z kořene byliny při rozpraskané kůži, rtech, při ekzémech,
zánětlivých projevech, akné, revmatoidní artritidě a nádorových
výrůstcích. Lidová medicína doporučuje štětku lesní při bradavicích, jako diaforetikum
a k výrobě homeopatie.
-
Vnitřně se výluh ze štětky užívá při retenci moči, při
zánětech trávicího traktu a vředech, při dně a dříve se podávala k léčbě tuberkulózy.
Výluh z byliny popíjeli pacienti hledající detoxikant, který je schopen očistit tělo skrze potní žlázy,
moč a žluč.
Botanický popis
Štětka lesní (štětka planá) je statná, dvouletá bylina dosahující výšky až 2
metrů. Lodyha byliny je přímá, v horní části značně větvená a ostenatá. Lodyžní listy jsou 20-40 cm dlouhé
a 2-6 cm široké, vstřícně postavené, kopinaté, eliptické nebo vejčité, vroubkované, přisedlé, na okrajích
mohou být lysé. Listy rostou pouze první rok, poté odumírají. Květy jsou uspořádány do strboulu 4-10 cm
dlouhém a 3-5 cm širokém, vztyčeném a ostnitém, koruna je 10-15 mm dlouhá a světle fialová nebo bílá.
Rostlina kvete od července do září. Plodem je nažka.
Dnes se volně vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě, na Kavkazu, v Malé Asii a směrem na východ
až do Íránu. Původ byliny se nachází v severní Africe, jižní Evropě nebo jihozápadní Asii. Na území České
republiky se vyskytuje spíše v teplejších oblastech od nížin po pahorkatiny. Štětka lesní běžně roste
na pastvinách, okrajích lesů, mezích, náspech, při okrajích cest, u křovin, na rumištích, zbořeništích
a skládkách.
Obsahové látky
Kořen štětky lesní obsahuje alkaloidy, silice, pryskyřici, flavonoidy (baikalein, monolaurin, luteolin),
tříslovinné látky, hořčiny, iridoidy, saponiny, deriváty kyseliny kávové, apigenin, malvidin, viniferin,
hydroxytyrosol, kyselinu deceinovou, minerální látky, mastné kyseliny a zajímavý glykosid skabiosid.
Tradiční dávkování
Čaj: K podpoře imunity se doporučuje podávat 2-5 gramů kořene zalitých 250 vroucí vody (nechaných
10 minut louhovat). Takto připravený čaj s hořkou chutí popíjet až 3x denně.
Tinktura: Z kousků kořene lze vyrobit tinkturu zalitím do 60% alkoholu. Kousky kořene se nechají
celé zalité a nechají se v teple a tmě macerovat cca měsíc. Z lidového léčebného pohledu se tato tinktura
podává v dávce 5-15 kapek 2-3x denně.
Odvar: Na mírném ohni je možné připravit odvar připravený smísením jedné polévkové lžíce kořene
byliny se 750 ml vody, který se nechá 3-5 minut povařit a tato dávka se rozdělí do tří, které se užijí
během dne.